Příprava na první tuning sraz
Den se se dnem sešel, a další měsíc úmorné práce po brigádách byl za mnou. Jak jsem v minulém článku psal, měl jsem spadeno na nový laděný výfuk a popravdě jsem se na něj moc těšil. Jenže měsíc je dlouhá doba a kamarádi mě uvrtali do jiných věcí, než byl výfuk. Já, abych se zalíbil, musel jsem své plány trochu překopat. Na řadu přišla tedy jako další muzika. A to hlavně z důvodu blížícího se tuningového srazu. Přece až zaparkuju na letištní ploše mezi kvanty upravených aut, musí se z mého mazlíka ozívat pořádné "tuc tuc".
Jelikož jsem byl naprostý amatér, ani jsem pořádně nevěděl co vše budu potřebovat, abych docílil pořádného dunění, hledal jsem inspiraci v tisku. Po přečtení několika článků z tuningových časopisů jsem si byl sám sebou jistý, že to zvládnu. Vydal jsem se s adrenalinem v žilách na nákupy. V obchodě, kde byl vyrovnaný jeden basák vedle druhého, kde na mě z každého rohu blikaly kapacitory a světla zářivek se odrážely od nablýskaných zesilovačů, jsem byl jak Alenka v říši divů. Vylíčil jsem prodavači svou představu a on mi ochotně začal ukazovat, jak který basák zvučí. No pocity jsem měl rozpolcené, to co hrálo opravdu dobře, bylo ale také ověšené pořádně tučnou cenovkou. Musel jsem si zvolit kompromis, což se mi nakonec podařilo a já odcházel spokojený s plnou náručí kamponentů.
Byl pátek, školní výuku jsem měl úspěšně za sebou a mohl jsem se věnovat zapojení mé první hudby do auta. Času moc nebylo, jelikož už večer jsme měli s kamarády naplánovaný odjezd na sraz. Dal jsem se do práce, vybalil vše potřebné a tajně doufal, že mám opravdu vše a že nebudu muset ještě něco dokupovat. Nalistoval jsem si v časopisech články o zapojení, a i když jsem půlce popsaných věcí nerozuměl, postupoval jsem dle obrázků až do zdárného konce. Kabel od baterky i s pojistkou byl na místě, cinče natažené druhou stranou auta jsem měl taky hotové a zbývalo jen vše dozapojit. Dokonce jsem byl natolik dobrej, že i vypínač na basák jsem si udělal. Takže s vypínačem od stroboskopů tvořily krásný pár na mé palubce :-)
Zapojeno, dle návodů prý vše hotovo, chvíle napětí byla tady, bude to hrát, nebo ne? Otočil jsem klíčkem na první polohu, kontrolky se rozsvítily, rádio se zaplo, zatím vše jak má být. Hudba začíná hrát z předních repráků, ale zezadu se neozývá nic... Co teď? Co se děje? Proč to sakra nehraje? Tyto a mnoho dalších otázek se mi prohnalo hlavou. Kouknu na palubku, kde se vyjímaly dva vypínače a oba byly v poloze OFF. Ha, závada odstraněna, přecvakl jsem vypínač od basáku na ON a zezadu se ozvalo "tuc" a v tu chvíli se mi vše vyplo. "A co je zase tohle?" Ptal jsem se sám sebe, následovala souvislá řada sprostých slov, když jsem se vypovídal, uvědomil jsem si, že jsem si asi vybyl baterku. Na to jsem měl rychlé a účinné řešení, akorát mě z toho pak pěkně bolely svaly :-) Po roztlačení auto chytlo, a v kufru to začko pěkně dunět :-) Úsměv byl na světě, pocit štěstí projel celým mým tělem a já byl, vlastně zas tak moc jsem spokojenej nebyl. Sice to basovalo, ale z repráků jsem přes ten rambajs skoro nic neslyšel. Zajel jsem zpět ke garáži, auto jsem raději nechal nastartované, jelikož jsem si svou fyzičkou nebyl zas tak jistý a podruhé bych to asi už sám neroztlačil :-) Na řadu se opět dostaly chytré časopisy, kde jsem se dozvěděl, že zesilovač má na sobě takové kolečka, kterými se dá basák ladit... Po nějakém čase lítání od kufru do kabiny a zpět a tak asi stokrát dokola, jsem byl s vyvážeností hudby spokojený.
A je hotovo, může se vyrazit. Ještě jsem zkontroloval, jestli stroboskopy blikají, parkovačky svítí a kryty pedálů jsou pevně přidělané, a pospíchal směrem domů zabalit věci na víkend. Cestou jsem projel myčkou, aby se kára pořádně leskla, koupil voňavý stroměček, a vyluxoval vnitřek. Kamarádi už byly nachystaný, takže nic nebránilo cestě na můj první tuning sraz :-)
Díky za přízeň Jirka.
